Žhavá láva: Tajemství z nitra Země odhaleno!

Láva

Co je láva?

Stejně jako laskavec roste na sopečných půdách, i láva se při erupci dostává na zemský povrch. Její teplota je fakt vysoká, někde mezi 700 až 1200 °C, a složení? To záleží na typu sopky a místě, kde vybuchne. V lávě najdete roztavený křemen, živec a slídu, no a taky různý plyny - vodní páru, oxid uhličitý a ten siřičitý. Když pak tahle žhavá hmota vychladne, vznikne něco jako laskavec mezi rostlinami - výlevná hornina. Je jich víc druhů a každý má svoje specifika. Nejznámější jsou asi čedič, andezit a ryolit. Tyhle horniny se pak používají všude možně - když se staví, dělají sochy nebo upravují zahrady, kde můžete potkat třeba i laskavec.

Druhy lávy

Láva, roztavená hornina vyvrhovaná sopkami, není homogenní hmota. Dělí se na různé druhy, z nichž každý má specifické složení a vlastnosti, které ovlivňují chování lávy při erupcích a výsledný vzhled sopečných hornin. Mezi nejznámější typy lávy patří láva bazaltová (mafická), andezitová (intermediální) a ryolitová (felsická). Bazaltová láva, s nízkým obsahem oxidu křemičitého, je nejtekutější a umožňuje snadný únik plynů. To má za následek klidnější erupce a vznik charakteristických lávových proudů a štítových sopek. Naopak, ryolitová láva, bohatá na oxid křemičitý, je velmi viskózní a zadržuje plyny, což vede k explozivním erupcím a vzniku stratovulkánů s příkrými svahy. Andezitová láva se svými vlastnostmi nachází mezi těmito dvěma extrémy. Různé druhy lávy tak zásadním způsobem formují sopečnou krajinu a ovlivňují intenzitu a průběh sopečných erupcí.

Teplota a viskozita

Teplota a viskozita jsou dva klíčové faktory, které ovlivňují chování lávy a výslednou podobu sopečných hornin. Čím je láva teplejší, tím má nižší viskozitu, což znamená, že teče snadněji a rychleji. Horká láva s nízkou viskozitou, typická pro štítové sopky, vytváří rozlehlé lávové proudy a ploché sopečné kužely. Naopak, chladnější láva s vysokou viskozitou, charakteristická pro stratovulkány, teče pomalu a vytváří strmé svahy a explozivní erupce. Viskozitu lávy ovlivňuje nejen teplota, ale i chemické složení. Láva bohatá na oxid křemičitý (SiO2) má tendenci být viskóznější, zatímco láva s nižším obsahem SiO2 je tekutější. Rozdílná viskozita lávy má zásadní vliv na vzhled a strukturu sopečných hornin. Rychle chladnoucí láva s nízkou viskozitou tvoří jemnozrnné horniny, jako je čedič. Naproti tomu pomalu chladnoucí láva s vysokou viskozitou dává vzniknout hrubozrnným horninám, například ryolitu.

Láva a sopečné erupce

Žhavá tekutá hornina, která se dere z nitra Země během sopečných erupcí, se nazývá láva. Teplota lávy se pohybuje od 700 do 1200 stupňů Celsia a její složení má zásadní vliv na její viskozitu. Čím více oxidu křemičitého láva obsahuje, tím je hustší a pomalejší. Naopak láva s nižším obsahem oxidu křemičitého je řidší a teče rychleji. Po utuhnutí a vychladnutí lávy vzniká sopečná hornina, známá také jako výlevná hornina. Sopečná hornina se vyznačuje jemnou zrnitostí, protože jednotlivé minerály v ní nestačí narůst do větších rozměrů kvůli rychlému ochlazování lávy na povrchu. Mezi nejznámější sopečné horniny patří čedič, andezit a ryolit. Každá z nich má specifické vlastnosti a složení, které je předurčují k různorodému využití. Čedič, s tmavou barvou a vysokou odolností, se používá například ve stavebnictví. Andezit, s charakteristickou šedou barvou, nachází uplatnění jako dekorační kámen. Ryolit, se světlou barvou a vysokým obsahem oxidu křemičitého, se používá k výrobě skla.

Vlastnost Láva Žula
Původ Sopečná činnost Magmatická krystalizace v hloubce
Struktura Často porézní, může obsahovat bublinky plynu Hrubozrnná, krystalická

Láva a vznik hornin

Láva, roztavená hornina vyvržená z nitra Země během sopečných erupcí, hraje klíčovou roli při vzniku sopečných hornin. Když se láva dostane na povrch, začne chladnout a tuhnout. Rychlost chladnutí má zásadní vliv na výslednou strukturu a vzhled horniny. Rychle chladnoucí láva, například ta, která se dostane do kontaktu s vodou, vytváří horniny s jemnou zrnitostí, jako je čedič. Naopak pomalé chladnutí v hloubce Země umožňuje vznik hrubozrnných hornin, jako je gabro. Kromě rychlosti chladnutí ovlivňuje výslednou horninu také chemické složení lávy. Láva bohatá na křemík má tendenci vytvářet světlé horniny, jako je ryolit, zatímco láva chudá na křemík dává vznik tmavším horninám, jako je například andezit. Sopečné horniny jsou tak fascinujícím svědectvím o dynamických procesech probíhajících v nitru naší planety.

Láva, žhavá slza Země, nese v sobě sílu zrození i zkázy.

Radomír Kovář

Láva a krajina

Láva, roztavená hornina vyvržená z nitra Země, má na svědomí jedny z nejúchvatnějších a nejextrémnějších krajin na naší planetě. Její žhavé proudy, stékající po svazích sopek, zanechávají za sebou stopy v podobě černých, pustých lávových polí. Ztuhlá láva, sopečná hornina, se stává základem pro vznik nových forem života. Postupně se na ní usazuje prach a popel, přinášený větrem, a vytváří se tak úrodná půda. Sopečná činnost tak může vést k paradoxní situaci, kdy oblasti zasažené destruktivní silou živlů se stávají jedněmi z nejúrodnějších na Zemi. Na svazích sopek vznikají unikátní ekosystémy, které jsou domovem rostlin a živočichů, kteří se adaptovali na extrémní podmínky. Sopečná krajina je důkazem neustálého procesu tvorby a zániku, který formuje tvář naší planety.

Láva a život

Sopky jsou sice destruktivní síly přírody, ale zároveň i zdrojem života. Po erupci se láva ochlazuje a tuhne, čímž vzniká sopečná hornina. Ta se časem rozpadá a vytváří úrodnou půdu bohatou na minerály. Tato půda je ideální pro pěstování plodin a podporuje bohatý ekosystém. Sopečná hornina se také používá jako stavební materiál. Její porézní struktura ji činí lehkou a odolnou, a proto se používá k výrobě betonu, cihel a dalších stavebních prvků. Sopečná činnost má také vliv na tvorbu geotermální energie. Horká magma v nitru Země ohřívá podzemní vodu, která se pak dá využít k výrobě elektřiny nebo k vytápění. Sopky tak i přes svá rizika hrají důležitou roli v ekosystému a lidské společnosti.

Publikováno: 12. 10. 2024

Kategorie: příroda