Tajemný Turkmenistán: Země, kde vládne mramor a záhady

Turkmenistán

Zeměpisná poloha a charakteristika

Turkmenistán, stát ležící ve střední Asii, se rozkládá na ploše 488 100 kilometrů čtverečních. Sousedí s Kazachstánem na severu, Uzbekistánem na severovýchodě a východě, Afghánistánem na jihovýchodě a Íránem na jihu a jihozápadě. Západní hranici země tvoří pobřeží Kaspického moře. Převážnou část Turkmenistánu tvoří Karakumská poušť, která pokrývá zhruba 80 % jeho území. Tato rozlehlá poušť je charakteristická písečnými dunami, solnými pánvemi a ojedinělými oázami. Na jihu země se nachází pohoří Kopet Dag, které tvoří přírodní hranici s Íránem. Nejvyšším vrcholem Turkmenistánu je hora Ajrybaba s nadmořskou výškou 3 139 metrů. Pro Turkmenistán jsou typické kontinentální klimatické podmínky s horkými a suchými léty a chladnými zimami. Srážky jsou v celé zemi velmi nízké a většina řek, včetně nejdelší řeky Amudarja, se v průběhu roku ztrácí v poušti.

Historie a vývoj Turkmenistánu

Území dnešního Turkmenistánu bylo po staletí křižovatkou civilizací a kultur. Oblast byla součástí Persie a později se stala součástí říší Alexandra Velikého a Čingischána. V 18. století se zde uchytila turkmenská etnická skupina, která dala zemi jméno. V 19. století se Turkmenistán stal součástí Ruského impéria, což vedlo k potlačení turkmenské kultury a identity. Po bolševické revoluci v roce 1917 se Turkmenistán stal součástí Sovětského svazu jako Turkmenská sovětská socialistická republika. Sovětské období přineslo Turkmenistánu nucenou kolektivizaci, industrializaci a potlačování náboženství a tradic. Navzdory snaze o rusifikaci si Turkmeni uchovali svůj jazyk a kulturní dědictví. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil Turkmenistán nezávislost. Země se od té doby potýká s výzvami budování demokratických institucí a diverzifikace ekonomiky, která je silně závislá na exportu zemního plynu.

Politický systém a vláda

Turkmenistán, stát ve střední Asii, je charakteristický svým autoritářským politickým systémem a silnou prezidentskou mocí. Od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 vládne zemi jediná strana, Demokratická strana Turkmenistánu. Současný prezident, Serdar Berdimuhamedov, nastoupil do funkce v roce 2022 po svém otci, Gurbangulym Berdimuhamedovi, který zemi vládl od roku 2006. Politický systém Turkmenistánu je mezinárodními organizacemi a nezávislými pozorovateli často kritizován za porušování lidských práv, omezování svobody slova a tisku a absenci demokratických procesů. Vláda má pod kontrolou všechna média a opozice je potlačována. Prezident má rozsáhlé pravomoci, včetně jmenování a odvolávání vlády, soudců a dalších vysokých úředníků. Parlament, Mejlis, má omezenou moc a slouží spíše jako schvalovací orgán prezidentských návrhů. Turkmenistán se i přes kritiku ze strany mezinárodního společenství prezentuje jako neutrální stát usilující o rozvoj mírových vztahů se všemi zeměmi světa. Vzhledem k uzavřenosti země a absenci nezávislých informací je však obtížné objektivně zhodnotit skutečnou politickou situaci v Turkmenistánu.

Hospodářství a zdroje

Turkmenistán, stát ve střední Asii, disponuje značnými zásobami zemního plynu, což z něj činí jednoho z největších producentů na světě. Těžba a export zemního plynu tvoří páteř turkmenské ekonomiky a představují klíčový zdroj příjmů. Kromě zemního plynu se v Turkmenistánu těží také ropa, síra a jód. Zemědělství hraje v ekonomice Turkmenistánu rovněž významnou roli. Pěstuje se zde především bavlna, pšenice, ovoce a zelenina. Turkmenistán je jedním z největších producentů bavlny na světě. Země se potýká s řadou ekonomických výzev, včetně závislosti na exportu surovin, vysoké míry korupce a nedostatku ekonomické diverzifikace. Vláda se snaží o rozvoj dalších odvětví, jako je turismus a průmysl, avšak s omezeným úspěchem. Ekonomická situace v zemi je nestabilní a silně ovlivněna vývojem cen komodit na světových trzích.

Vlastnost Turkmenistán Česká republika
Kontinent Asie Evropa
Forma vlády Prezidentská republika Parlamentní republika

Kultura a tradice

Turkmenistán, stát ležící ve střední Asii, se pyšní bohatou a starobylou kulturou, utvářenou po staletí na křižovatce civilizací. Tradiční kočovný způsob života se promítá do mnoha oblastí, od hudby a tance až po kuchyni a řemesla. Slavné jsou turkmenské koberce, považované za jedny z nejkrásnějších na světě. Jejich složité vzory a syté barvy jsou předávány z generace na generaci a odrážejí kmenovou identitu a historii. Hudba a tanec hrají v turkmenské kultuře důležitou roli. Tradiční nástroje jako dutar (dvoustrunný nástroj) a gijak (housle) doprovázejí zpěváky a tanečníky při slavnostních příležitostech i v každodenním životě. Islám, který do oblasti pronikl v 8. století, ovlivnil turkmenskou kulturu, ale starší tradice a zvyky se zachovaly dodnes. Rodina má v Turkmenistánu zásadní význam a úcta ke starším je hluboce zakořeněná. Pohostinnost je zde na vysoké úrovni a návštěvníci jsou vítáni s otevřenou náručí a spoustou jídla.

Turkmenistán, země s bohatou historií a kulturou, leží na křižovatce starověkých obchodních cest a dodnes v sobě skrývá tajemství dávno zapomenutých civilizací.

Bořivoj Král

Turistické atrakce

Turkmenistán, stát ležící ve střední Asii, nabízí cestovatelům fascinující směsici starověké historie, pouštní krajiny a jedinečné kultury. Mezi nejnavštěvovanější turistické atrakce patří bezesporu Brána do pekel, hořící kráter nacházející se v poušti Karakum. Tento fascinující přírodní úkaz vznikl v roce 1971 při nehodě během geologického průzkumu a od té doby nepřetržitě hoří. Dalším skvostem Turkmenistánu je starověké město Merv, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto kdysi prosperující centrum Hedvábné stezky láká návštěvníky svými impozantními ruinami, které vypovídají o bohaté historii a kulturním dědictví. Milovníci architektury by si neměli nechat ujít návštěvu Ašchabadu, hlavního města Turkmenistánu, které je proslulé svými honosnými mramorovými budovami a monumentálními stavbami. Za zmínku stojí například Palác neutrality, Arch nezávislosti nebo Mešita Saparmurata Hadžiho. Turkmenistán je zemí s bohatou historií a kulturou, která nabízí cestovatelům nezapomenutelné zážitky.

Výzvy a budoucnost Turkmenistánu

Turkmenistán, stát ve střední Asii, čelí v 21. století řadě výzev. Země s autoritářským režimem a silnou závislostí na exportu zemního plynu se potýká s ekonomickými problémy, nedostatkem politických svobod a izolací od okolního světa. Klíčovou výzvou je diverzifikace ekonomiky. Turkmenistán disponuje značnými zásobami zemního plynu, ale závislost na jediném exportním artiklu a nestabilní ceny na světových trzích představují riziko. Země se snaží rozvíjet i další odvětví, jako je zemědělství, textilní průmysl a turismus, ale pokrok je pomalý. Další výzvou je nedostatek politických svobod a lidských práv. Vláda prezidenta Gurbangulyho Berdimuhamedova uplatňuje striktní kontrolu nad médii, politickými stranami a občanskou společností. Opozice je potlačována a svoboda projevu je omezena. Budoucnost Turkmenistánu bude záviset na schopnosti země řešit tyto výzvy. Otevření se světu, podpora soukromého sektoru a investice do vzdělání a infrastruktury by mohly zemi pomoci dosáhnout udržitelného rozvoje a prosperity.

Publikováno: 20. 11. 2024

Kategorie: cestování