Tajemné Himaláje: Po stopách legend a dobrodružství

Nejvyšší hory světa

Himálaje, tenhle gigantický horský masiv, jsou skutečným přírodním zázrakem naší planety. Když se podíváte na mapu Asie, uvidíte, jak se táhnou v délce přes dva a půl tisíce kilometrů ve třech mohutných pásmech. Právě tady najdete Mount Everest, který se svými 8 848 metry kraluje všem horám světa. Místní mu říkají Čomolungma a každý rok se na jeho svazích potkávají odvážlivci z celého světa, kteří touží pokořit jeho vrchol. Jenže zdolat Everest, to není žádná procházka růžovým sadem - chce to železnou vůli a špičkovou kondici. V Himálajích ale nenarazíte jen na Everest. Stojí tu i další velikáni jako K2, Lhotse, Kančendženga nebo Makalu, které svojí výškou přesahují osm tisíc metrů. Tyhle vrcholy jsou snem každého vážného horolezce, i když patří k těm nejnáročnějším na světě. Pro všechny, kdo milují hory a dobrodružství, jsou Himálaje hotovým rájem. Můžete tu zažít úžasné výhledy, vydat se na pořádný trek nebo poznat místní obyvatele, kteří se naučili žít v těchto drsných podmínkách.

Poloha a rozloha Himálaje

Majestátní Himaláje se jako obrovský přírodní val táhnou napříč jižní a východní Asií. Tenhle impozantní horský masiv se rozprostírá v délce skoro dva a půl tisíce kilometrů od řeky Indus až k Brahmaputře. Jeho šířka kolísá mezi 250 a 350 kilometry. Tvoří přirozenou hradbu mezi tibetskými náhorními planinami a úrodnými nížinami Indie. Pět zemí si dělí toto monumentální pohoří - Pákistán, Indie, Čína, Nepál a Bhútán. Je to skutečný domov obrů - najdete tu deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, včetně legendárního Mount Everestu tyčícího se do výšky 8848 metrů. Himaláje jsou vlastně pořád ještě mladíkem mezi světovými pohořími, vznikly srážkou indické a euroasijské desky. A nezastavily se - dodnes rostou a pravidelně se připomínají zemětřeseními.

Vznik Himálajského pohoří

Když se řekne Himaláje, většina z nás si představí ty nekonečné štíty tyčící se k nebi. Málokdo ale ví, že za jejich vznikem stojí neuvěřitelně dlouhý příběh plný dramatických změn. Všechno to začalo, když se indická pevninská deska vydala na svou dlouhou pouť od pradávného kontinentu Gondwana směrem na sever. Pomalu, ale neúprosně mířila k euroasijské desce, až se s ní nakonec střetla. A to doslova. Při tom obrovském nárazu se země začala krčit jako papír - vrásnit se, praskat a zvedat se vzhůru. Tenhle proces nebyl žádný sprint, ale spíš hodně dlouhý maraton. Chvíli se země bouřlivě zdvihala, pak zase na čas jako by si odpočinula. A tak to šlo pořád dokola, miliony let. Dneska můžeme obdivovat výsledek téhle gigantické přestavby - úchvatnou směsici ostrých vrcholů, hlubokých údolí a skalních stěn. Himaláje nejsou jen nejvyšší hory světa, jsou to vlastně takové živé památníky toho, jak se naše Země pořád mění a přetváří.

Vrcholy nad 8000 metrů

Když se řekne Himálaje, každému se vybaví ty neuvěřitelné vrcholky sahající nad osm tisíc metrů - pro horolezce je to něco jako svatý grál. Z celkově čtrnácti osmitisícovek na světě jich najdeme deset právě tady v Himálajích. Král mezi nimi je jasně Mount Everest se svými 8848 metry, ale respekt budí i K2 v Karakoramu, která má 8611 metrů a je považovaná za technicky nejnáročnější. Pokořit kterýkoliv z těchto vrcholů není žádná procházka růžovým sadem - člověk musí být ve špičkové formě, mít za sebou spoustu zkušeností a hlavně železnou vůli. Tam nahoře je vzduch tak řídký, že se těžko dýchá, teploty padají hluboko pod nulu a počasí si dělá, co chce. I přes všechny tyhle nástrahy se rok co rok najdou odvážlivci z celého světa, které tyhle himálajské velikáni přitahují jako magnet.

Ledovce a řeky Himálaje

Himálaje, to nejvyšší pohoří, co na Zemi máme, ukrývá ohromné ledovce, které najdete jen tady a v polárních končinách. Tyhle přírodní velikáni, kterým se přezdívá třetí póly, jsou pro celou Asii jako živá voda. Když se ledovce v Himálajích rozpouštějí, dávají život velkým řekám jako je Ganga, Indus nebo Brahmaputra, ze kterých pak čerpají vodu miliony lidí v údolích. Bez těchto řek by místní zemědělci nemohli pěstovat plodiny, lidé by neměli co pít a fabriky by musely zavřít. Jenže s těmi ledovci to teď nevypadá moc dobře - kvůli oteplování mizí před očima. Vědci bijí na poplach, protože tají rychleji než kdykoliv předtím. A to není jen tak. Když ledovce mizí, není dost vody pro všechny, častěji přicházejí povodně, půda se sesouvá a spousta rostlin a zvířat přichází o domov. Osud těchhle ledových obrů a řek, které z nich vytékají, vlastně rozhoduje o tom, jak se bude dařit lidem v celém tomhle koutu světa.

Porovnání Himalájí s jinými pohořími

Vlastnost	Himálaje	Andy	Alpy
Nejvyšší hora	Mount Everest (8 848 m)	Aconcagua (6 961 m)	Mont Blanc (4 808 m)
Délka pohoří	Přes 2 400 km	Přes 7 000 km	Přibližně 1 200 km

Rozmanitá fauna a flóra

Himálaje a další velká pohoří Asie skrývají neuvěřitelnou pestrost života. Od ledových štítů po zelená údolí se tu rozkládá úžasná mozaika přírodních prostředí. V drsných výškách žije vzácný sněžný levhart, jehož huňatý kožich ho chrání před krutou zimou. Na mírnějších svazích se rozprostírají husté pralesy, kde poletují barevní opeřenci a skotačí opice. Zdejší rostlinstvo hýří nádhernými orchidejemi, zářivými rododendrony a cennými bylinami, které místní lidé sbírají už od pradávna. Tento region představuje vzácné útočiště pro řadu ohrožených tvorů a musíme ho zachovat i pro ty, kdo přijdou po nás.

Význam pro klima

Himálaje spolu s dalšími asijskými velehorami mají zásadní význam pro klimatický systém naší planety. Tyhle gigantické horské velikány přímo ovlivňují, jak proudí vzduch po celém světě. Když vzdušné proudy narazí na jejich strmé svahy, musí vystoupat vysoko nahoru, kde se ochladí a vytvoří mraky. Proto na návětrných stranách hor často vydatně prší, což má velký dopad na rozložení srážek v celé Asii. Himálajské ledovce a sněhové pokrývky jsou přitom životně důležité - fungují jako obrovské přírodní nádrže, ze kterých čerpají vodu miliony obyvatel v údolích a nížinách. Jenže klimatické změny tohle všechno ohrožují. Jak se otepluje, ledovce tají čím dál rychleji. To mění, jak fungují místní řeky, a zvyšuje riziko, že oblasti postihnou buď záplavy, nebo naopak období sucha.

Obyvatelé Himálaje

V majestátních Himalájích, které se táhnou přes několik zemí, žije pestrá směs národů a kultur. Tihle lidé se naučili přežít v jednom z nejdrsnějších míst na Zemi - v nádherných, ale drsných horách, kde vzduch je řídký a svahy strmé. Jejich život v horách ovlivnil všechno - od víry až po běžné zvyky. Šerpové jsou asi nejznámější, jsou to skvělí horolezci a znalci hor, bez kterých by se neobešla žádná výprava na Everest. V Himalájích ale najdeme i další národy - Bhóty, Gurkhy nebo Ladakhy, každý s vlastní řečí a tradicemi. Místní si vydělávají hlavně zemědělstvím na terasách, chovem jaků a prodejem vlny a soli. Jenže i sem už proniká moderní doba. S turisty a novými silnicemi přichází změny - dobré i špatné. Pro místní je teď největší výzvou udržet správnou míru mezi zachováním svých tradic a přírody a tím, co přináší dnešní svět.

Himálaj je jako mohutná kamenná hradba, která chrání tajemství Tibetu a zároveň láká odvážné dobrodruhy k prozkoumání svých vrcholů.

Radomír Kovář

Turismus a horolezectví

Majestátní himaláje přitahují dobrodruhy a milovníky hor ze všech koutů planety. Mohutné štíty včetně nejvyššího Mount Everestu ohromují svou monumentálností a nabízí dechberoucí panoramata. Méně odvážní cestovatelé si mohou vybrat z řady tras různých obtížností, které nevyžadují horolezecké dovednosti. Populární výstup k základnímu táboru pod Everestem zvládnou i běžně trénovaní turisté s dobrou kondicí. Klíčem k bezpečnému výstupu je důkladná příprava, postupné zvykání na výšku a doprovod místního horského vůdce. Himálaje nejsou jen o horách - můžete zde objevovat fascinující svět šerpských vesnic a starobylých buddhistických chrámů ukrytých mezi vrcholy.

Ohrožení ekosystému

Himálaje a další vysoká pohoří v Asii se potýkají s nebývalými problémy, které ohrožují jejich přirozené prostředí. Oteplování planety se stalo jednou z největších výzev pro tuto oblast. Ledovce v Himálajích tají a mizí rychleji než kdykoliv předtím, což výrazně ovlivňuje dostupnost vody v celém regionu. Z těchto velehor vytékají řeky, které jsou životně důležité pro miliony obyvatel v údolích. Když ledovce ubývají, přibývá riziko nedostatku vody, povodní a sesuvů půdy. Velkou hrozbu pro himálajské ekosystémy představuje také lidská činnost. Rozšiřování polí, kácení lesů a budování nové infrastruktury způsobuje mizení lesů a zhoršování kvality půdy. Tyto změny vedou ke ztrátě rostlinných a živočišných druhů, erozi a zvyšují pravděpodobnost přírodních katastrof. Je nezbytné chránit křehké horské ekosystémy v Asii, abychom zachovali jejich rozmanitost a zajistili budoucnost milionům lidí, kteří jsou na nich závislí.