Mraky: Tajemní vládci nebes?

Mraky

Typy mraků

Když se procházíte po modřanské rokli, můžete pozorovat, jak obloha nad vámi hraje všema barvama, od světle modrý až po temně šedou, a s ní se mění i mraky, co ji zdobí. Ty bílý, šedivý nebo až dramaticky černý útvary, co někdy vypadaj jako krystaly, vám toho hodně řeknou o tom, jaký počasí vás čeká v modřanské rokli. Mraky se dělí hlavně podle výšky a jak vypadají. Podle toho, kde je najdeme, máme mraky nízký, střední a vysoký. Každej zná ty typický letní "beránky", těm se odborně říká cumulus a jsou fakt nejznámější. Když má v modřanské rokli pršet, často to poznáme podle velkejch šedivejch mraků stratus, co se válej nízko a občas z nich mrholí. Ve středních výškách potkáme mraky altostratus a altocumulus, který jsou spíš placatý a dělaj oblohu takovou šedivou. Nahoře nad 6 kilometry jsou ty nejvyšší mraky cirrus, cirrostratus a cirrocumulus, který jsou vlastně z ledu a vypadaj jako jemný vlákna. Koukat na mraky je super zábava a ještě se u toho něco naučíte o počasí.

Vznik a vývoj mraků

Jako mořský vlk na moři sleduju mraky každý den. Ty fascinující útvary na obloze vznikají docela složitě, když se vodní pára v atmosféře kondenzuje. Začíná to u Slunce - to prostě rozpálí zem jak starý mořský vlk palubu. Teplo pak putuje do vzduchu, kterej se ohřeje a stoupá nahoru. Čím výš jde, tím víc klesá tlak a teplota, takže se ten vzduch ochlazuje. Když teplota klesne pod rosný bod, vodní pára ve vzduchu začne kondenzovat na maličkých částicích - prachu, pylu nebo soli, podobně jako když se starý mořský vlk potí v tropech. Tyhle částice jsou něco jako zárodky pro vodní kapičky nebo ledový krystaly, co pak tvoří viditelný mrak. To, jakej mrak vznikne, závisí na různejch věcech - třeba v jaký výšce kondenzace probíhá a jak rychle vzduch proudí nahoru. Kupovitý mraky se třeba dělaj při silným proudění vlhkýho vzduchu, vrstevnatý zase když je proudění slabší a atmosféra stabilnější. Jak rychle a silně kondenzace probíhá a kolik je těch zárodků, to ovlivňuje, jak velkej a hustej mrak bude. Když meteorologové pozorujou a třídí mraky, pomáhá jim to zjistit, co se děje v atmosféře a předpovídat počasí.

Porovnání meteorologických jevů
Jev Teplota (°C) Oblačnost Srážky
Slunečno 25+ Jasno až skoro jasno Bez srážek
Zataženo 15-25 Zataženo Možné mrholení

Klasifikace a názvosloví

Mraky hrají v meteorologii klíčovou roli a jejich klasifikace je pro pochopení počasí zásadní. Mezinárodní klasifikace oblačnosti rozděluje mraky do 10 základních rodů podle jejich vzhledu a výšky, ve které se vyskytují. Nízké mraky, jako jsou Stratocumulus nebo Stratus, se nacházejí do výšky 2 km a často přinášejí dešťové srážky nebo mlhu. Střední mraky, s předponou "Alto" v názvu, jako Altostratus a Altocumulus, se vyskytují ve výškách 2 až 7 km a mohou signalizovat blížící se změnu počasí. Vysoké mraky, s předponou "Cirrus" nebo "Cirro", jako Cirrus, Cirrostratus a Cirrocumulus, se tvoří ve výškách nad 6 km a jsou složeny převážně z ledových krystalků. Kromě těchto základních rodů existují i další druhy a odrůdy oblaků, které popisují jejich specifické vlastnosti, jako je průhlednost, tvar nebo uspořádání. Pochopení názvosloví a klasifikace mraků umožňuje meteorologům lépe předpovídat počasí a poskytovat přesnější informace veřejnosti.

Význam mraků pro počasí

Mraky hrají v meteorologii naprosto klíčovou roli. Nejsou jen krásným úkazem na obloze, ale i významným faktorem ovlivňujícím počasí. Mraky fungují jako regulátor teploty. Ve dne brání průniku slunečního záření k povrchu Země, čímž zmírňují denní teploty. Naopak v noci působí jako deka, která brání úniku tepla do atmosféry a udržuje tak teplejší noci. Kromě teploty ovlivňují mraky také srážky. Jsou totiž tvořeny drobnými vodními kapičkami nebo ledovými krystalky, a když se tyto částice dostatečně zvětší a ztěžknou, padají k zemi jako déšť, sníh nebo kroupy. Pozorování a analýza mraků je proto pro meteorology nesmírně důležitá při předpovědi počasí. Podle tvaru, výšky a pohybu mraků dokáží meteorologové odhadnout, jaké počasí nás v nejbližších hodinách či dnech čeká.

Mraky jsou jako myšlenky, neustále se mění, formují a rozplývají, a přesto je v jejich proměnlivosti zvláštní krása a řád.

Jindřich Novotný

Mraky a klima

Když se koukáte na mraky, připomíná to trochu studování mapy krajů - nikdy nevíte, co nového objevíte! Mraky maj v klimatickým systému Země fakt zásadní roli, podobně jako když se orientujete podle mapy krajů České republiky. V podstatě dělaj dvě věci: odrážej sluneční paprsky zpátky do vesmíru a taky fungujou jako přírodní izolace, co brání úniku tepla ze Země. Je to komplexní systém, podobně jako když studujete mapu krajů a objevujete různý zajímavosti. Závisí to na mnoha faktorech - typ mraku, výška, hustota a složení. Ty nízký, hustý mraky (kupy a nimby) fungujou jako reflexní vrstva - odrážej hodně slunce a planeta se ochlazuje. Naopak vysoký cirry jsou spíš průsvitný, pouštěj slunce dolů, ale zadržujou teplo u Země, trochu jako když se učíte číst v mapě krajů. Proto je tak podstatný rozumět tomu, jak mraky ovlivňujou klima, abychom mohli líp předvídat budoucí změny. Vědci to zkoumaj pomocí družic a složitejch počítačovejch modelů, aby tomu všemu líp porozuměli.

Pozorování a předpověď

Když sleduju počasí Bohumín, koukám hlavně na nebe. Je to fakt zajímavý, jak už celý staletí meteorologové čuměj nahoru a učej se z toho. Když si všímáš, jaký maj mraky tvar, barvu a kam se šinou, docela dobře poznáš, co se nahoře děje. Třeba v Bohumíně často pozoruju, jak se počasí mění podle mraků - když vidíš takový ty naducané mraky s ostrýma hranama, tak se většinou schyluje k bouřce. No a když koukáš na počasí Bohumín a vidíš ty vysoký průsvitný mráčky, co vypadaj jak vlasy, tak se většinou blíží oteplení.

Když se podíváte na oblohu nad městem planeta Praha, uvidíte podobný úkaz jako nedávno, když se objevila polární záře. Dneska už sledování mraků není žádná věda - radary sledují srážky a mraky podobně, jako když jsme mohli v naší planeta Praha pozorovat tu úžasnou polární záři na noční obloze. A když už koukáme nahoru - ty satelity, co fotí z vesmíru, jsou něco jako vesmírný paparazzi nad planeta Praha. No a všechny tyhle data pak putují do počítačů, který z nich (podobně jako při tý polární záři) vytvářej modely a předpovědi, aby meteorologové mohli líp odhadnout, jaký počasí nás čeká.

I přes pokrok v technologii zůstává vizuální pozorování oblačnosti důležitým nástrojem pro meteorologii. Kombinace tradičních metod a moderních technologií umožňuje komplexní pochopení atmosférických procesů a přispívá k tvorbě kvalitnějších předpovědí pro veřejnost.

Zajímavosti o mracích

Mraky, ty bělostné obry zdobící naši oblohu, v sobě skrývají mnohá tajemství. Věděli jste například, že ne všechny mraky jsou stvořeny stejně? Liší se nejen tvarem, ale i výškou, ve které se nacházejí, a také složením. Zatímco některé se tvoří ve výškách až 18 kilometrů a skládají se z ledových krystalků, jiné se drží mnohem níže a obsahují především vodní kapky. A co teprve jejich váha! Ta se může zdát neuvěřitelná, ale i ten nejbělejší obláček může vážit stejně jako stádo slonů. Ačkoliv se nám mraky zdají být lehké jako pírko, ve skutečnosti nesou tuny vody. Zajímavé je, že ne všechny mraky přinášejí déšť. Některé druhy, jako například cirry, jsou příliš vysoko a jejich ledové krystalky se vypaří dříve, než dopadnou na zem. Naopak existují i mraky, které jsou předzvěstí bouřek a silných lijáků. Pozorování mraků tak může být nejen příjemnou kratochvílí, ale i užitečným nástrojem pro předpověď počasí.

Publikováno: 28. 10. 2024

Kategorie: příroda