Kuňka obecná: Malý obojživelník s velkým hlasem
Kuňka obecná: Malý obojživelník
Kuňka obecná (Bombina bombina) je malý obojživelník s charakteristickým zploštělým tělem a bradavičnatou kůží. Dorůstá délky pouze 4–5 cm a pyšní se výrazným, obvykle tmavě hnědým až šedým zbarvením na hřbetě. Břicho má naopak nápadně zbarvené, s žlutými až oranžovými skvrnami, které slouží jako výstraha pro predátory. Kuňka obecná je totiž jedovatá, i když pro člověka nepředstavuje vážnější hrozbu. Její jedové žlázy vylučují sekret, který může u citlivějších jedinců vyvolat podráždění kůže. Kuňky obecné tráví většinu života ve vodě nebo v její těsné blízkosti. Obývají především mělké stojaté vody, jako jsou rybníky, tůně a močály. Jsou aktivní hlavně v noci, kdy se vydávají za potravou. Živí se hmyzem, pavouky, červy a dalšími drobnými bezobratlými. Zimu přečkávají zahrabané v bahně na dně vodních ploch, kde upadají do stavu hibernace.
Rozšíření a stanoviště
Kuňka obecná je rozšířena v převážné části Evropy, s výjimkou severních oblastí Skandinávie a Britských ostrovů. Vyskytuje se také v západní Asii. V České republice se jedná o poměrně hojný druh obojživelníka, i když v posledních desetiletích jeho populace mírně klesají. Kuňka obecná obývá širokou škálu stanovišť, od nížin do hor. Dává přednost mělkým, stojatým nebo pomalu tekoucím vodám s bahnitým dnem a bohatou vegetací. Najdeme ji v rybnících, tůních, slepých ramenech řek, ale i v zatopených lomech, pískovnách a zahradních jezírkách. Důležitá je pro ni přítomnost slunných míst, kde se může vyhřívat, a také blízkost sušších oblastí s dostatkem úkrytů, jako jsou kameny, dřevo nebo hustá vegetace.
Charakteristické znaky
Kuňka obecná je fascinující tvor a typický představitel obojživelníků. Její zvrásněná kůže, která není slizká jako u žab, ale spíše suchá a bradavičnatá, ji činí snadno rozpoznatelnou. Toto unikátní textura kůže umožňuje kuňce přežít i v sušších oblastech, než obývají ostatní druhy žab. Zabarvení kuňky obecné je nenápadné, s hnědými a šedými tóny, které slouží jako maskování v jejím přirozeném prostředí. Když se však cítí ohrožena, kuňka se prohne do charakteristického obranného postoje, zvedne hlavu a končetiny a odhalí tak jasně žluté nebo oranžové skvrny na břiše. Toto varovné zbarvení signalizuje predátorům, že kuňka je jedovatá a představuje pro ně nebezpečí.
Způsob života
Kuňka obecná je typickým zástupcem obojživelníků, kteří vedou obojživelný způsob života. Většinu roku tráví na souši, kde se ukrývá pod kameny, v norách hlodavců nebo v jiných úkrytech. Aktivní je především v noci, kdy se vydává za potravou. Její jídelníček tvoří hmyz, pavouci, červi a další drobní bezobratlí. Na jaře se kuňky obecné stahují k vodě, kde probíhá jejich rozmnožování. Samice kladou vajíčka do vody, ze kterých se líhnou pulci. Ti se živí řasami a drobnými vodními živočichy. Po několika týdnech se pulci přeměňují v malé žabky, které opouštějí vodu a vydávají se na souš.
Potrava a lov
Kuňka obecná, tento malý a nenápadný obojživelník, je aktivní především v noci a za soumraku. Právě tehdy se vydává za potravou, kterou tvoří především drobní bezobratlí živočichové. Mezi její nejoblíbenější pochoutky patří hmyz, pavouci, červi a slimáci. Kuňka obecná je v tomto ohledu velmi užitečná, jelikož pomáhá regulovat populace těchto živočichů v přírodě. Při lovu se spoléhá především na svůj zrak a rychlý jazyk. Nehybně čeká, až se kořist přiblíží na dosah, a pak bleskurychle vystřelí svůj dlouhý lepkavý jazyk. Zajímavostí je, že kuňka obecná dokáže svůj jazyk vymrštit až do vzdálenosti rovnající se délce jejího těla. Ulovenou kořist pak jazykem přitáhne do úst a pozře.
Vlastnost | Kuňka obecná | Skokan zelený |
---|---|---|
Velikost dospělce | 4-5 cm | 7-10 cm |
Zbarvení hřbetu | Hnědé, s tmavými skvrnami | Zelené, s tmavými skvrnami |
Zbarvení břicha | Oranžové až červené, s tmavými skvrnami | Bílé až nažloutlé |
Výskyt v ČR | Hojný | Hojný |
Rozmnožování a vývoj
Kuňka obecná, typický zástupce obojživelníků, se rozmnožuje ve vodě. Období rozmnožování začíná na jaře, obvykle v dubnu a květnu, a je doprovázeno charakteristickým kuňkáním samců, které láká samičky k vodě. Samičky kladou vajíčka do velkých, rosolovitých snůšek, které připevňují na vodní rostliny. Z vajíček se líhnou pulci, kteří dýchají žábrami a živí se drobnými vodními organismy. Během několika týdnů se pulci vyvíjejí a procházejí proměnou, během které jim narůstají končetiny a mizí ocas. Po ukončení proměny opouštějí mladé kuňky vodu a začínají svůj život na souši.
Kuňka obecná, malý tvor s velkým hlasem, nám připomíná, že i v tichosti se skrývá síla.
Jindřich Dvořák
Ohrožení a ochrana
Kuňka obecná, stejně jako ostatní obojživelníci, čelí v dnešní době mnoha hrozbám. Ztráta a degradace biotopů patří mezi nejvýznamnější. Vysušování mokřadů, přeměna luk na pole a zástavba krajiny ničí jejich přirozené prostředí. Intenzivní zemědělství s používáním pesticidů a umělých hnojiv má negativní vliv na kvalitu vody a půdy, což kuňky ohrožuje. Další hrozbou je doprava. Silnice rozdělují jejich migrační trasy a mnoho kuňek končí pod koly aut. Pro ochranu kuňky obecné a ostatních obojživelníků je klíčové chránit a obnovovat jejich biotopy. Důležité je vytvářet nové tůně, mokřady a revitalizovat ty stávající. V zemědělství je nutné omezit používání pesticidů a umělých hnojiv a podporovat šetrnější způsoby hospodaření. Pro snížení mortality na silnicích je vhodné budovat podchody a migrační koridory, které obojživelníkům umožní bezpečný pohyb krajinou.
Zajímavosti o kuňce obecné
Kuňka obecná (Bombina bombina) je malý obojživelník s charakteristickým zbarvením břicha. Zatímco hřbet je nenápadně šedohnědý, břicho zdobí pestré, žluto-černé nebo oranžovo-černé skvrny. Toto výstražné zbarvení odhaluje v případě ohrožení a varuje tak predátory před svou toxicitou. Kuňky totiž vylučují z kůže jedovatou látku – bombesin, která je pro menší živočichy nebezpečná. Zajímavostí je, že kuňky obecné se dokáží ozývat i pod vodou. Vydávají specifické, opakované zvuky, kterými se dorozumívají s ostatními jedinci. Ačkoliv patří mezi ohrožené druhy, v České republice se s kuňkou obecnou můžeme setkat poměrně často. Obývá především nížinné oblasti s dostatkem stojatých vod, jako jsou rybníky, tůně nebo mokřady.
Publikováno: 03. 11. 2024
Kategorie: příroda